STAVEBNICE = základ zdravého vývoje dítěte

Stavebnice je důležitá pro vývoj dítěte!

Stavebnice (obvykle “hračka”) se skládá z dílů, které se různými způsoby sestavují a vytváří tak určitý celek, např. modely dopravních prostředků, domů, zvířat nebo jen modely lidské fantazie. Fantazie je pro děti velice důležitá a v dnešní době o ni bohužel děti velice rychle přichází, díky pohodlnosti nás, dospělých. Všeobecně stavebnice rozvíjí nejen fantazii, ale i motorické schopnosti, prostorovou představivost, vnímání fyzikálních jevů v praxi atd.

Dílky stavebnic mohou být vyráběny téměř z jakéhokoliv materiálu: kámen, dřevo, kov, plast, papír, sklo, škrob, atd. Stejně jako použité materiály, tak i systémy sestavování jsou téměř neomezené: stavění, či skládání na sebe, různé zámkové úchyty, šroubování, lepení, magnety, suché zipy, pájení atd.

Jedny z prvních “civilizovaných” stavebnic byly dřevěné a vznikly z podnětu německého pedagoga Friedricha Froebela, který přišel s myšlenkou trojrozměrných dílů ze dřeva ve tvarech krychle, kvádru a kužele. Od roku 1882 se vyráběly stavebnice kamenné a ve 20. století se začaly vyrábět stavebnice kovové (např. Märklin, Meccano, Merkur), či plastové (např.Lego). V současnosti jsou velice populární stavebnice magnetické (např.Geomag) nebo stavebnice z extrudovaného škrobu (Fischer Tip). V poslední době již existují i stavebnice, které se objevují ve virtuální podobě na monitorech počítačů. S rozvojem plastů a moderních pohonů se rozšířily populární modelářské stavebnice letadel, vozidel a lodí. Existují i stavebnice pro dospělé, ať třeba nábytku (např. IKEA) nebo kity automobilů (např. Kaipan) a ultralehkých letadel. Což dokazuje, že radost z tvůrčí činnosti nás doprovází celý život.

Pro budoucího architekta je nejlépe, když si v dětství hraje tak, že si staví” Platón.

Děti si od nejútlejšího věku hrají a je to zcela logické, hra a dítě zkrátka patří k sobě. Jak se rozvíjí schopnosti dítěte, tak se zdokonaluje i hra. Hra je pro dítě “prací”.

Hra u chlapečků a holčiček vypadá odlišně a to díky rozdílnému uzpůsobení mozkových hemisfér. Někteří chlapci jsou schopni již od dvou let vnímat prostor a umí s ním i pracovat, což jim v budoucnu usnadní chápání matematiky a přírodních věd. Holčičky v tomto věku vynikají spíš řečnickým nadáním. Zatím co mužské pohlaví řeč časem dožene, nedá se totéž (směrem k prostorovému vnímání) říci o něžném pohlaví. Proto je velice důležité vybízet děti (hlavně dívky) ke hře s rozličnými barvami a materiály. Tohoto faktu jsou si naštěstí výrobci vědomi a snaží se holčičky motivovat k budování domečků pro panenky, zvířátek atd.

Stavebnicemi pro nejmenší jsou různorodé prvky, pomocí kterých si děti uvědomují, velikost, tvar, vztahy jednoho prvku k druhému (zda se dají postavit na sebe, zda se jeden do druhého vejde atd.)
Tato hra je pro děti obrovskou zkušeností, kterou nadála budou využívat během celého života a při zanedbání jejího rozvoje budou, hlavně holčičky, tyto dovednosti jen těžko dohánět. Rozhodně tedy stavějte s dětmi bez rozdílu věku a pohlaví!

Mimo různá jiná dělení, rozdělujeme stavebnice hlavně dle věku dítěte, kdy si se stavebnicí smí (hlavně z hlediska bezpečnosti) začít hrát a kdy danou stavebnici začne chápat, či vnímat tak, by mu dávala radost ze hry a současně mu poskytovala dostatečnou dávku nových poznatků, protože jenom tak se stává pro děti hračka skutečně atraktivní:

- první “stavebnice” se pořizují, jakmile si Vaše dítě samo sedne. Jedná se o lehké, mnohdy měkké a pestrobarevné prvky různých tvarů a materiálů, se kterými si děti nejdříve bouchají, hází, strkají do sebe atd... Jako první stavebnice poslouží například i sada barevných drátěnek a vařečka, dítě nejprve drátěnky mačká, hází s nimi, ochutnává je, snaží se je rozmotat, nebo strčit do sebe a nakonec dojde i na samotné navlékání na vařečku :o)

img- od jednoho roku je vhodné zakoupit například klasické dřevěné kostky, různé vkládačky a provlékačky. Od tohoto věku si již děti hrou procvičují držení rukou a paží, jemnou motoriku prstů a koordinaci obou rukou najednou.

img- ve dvou letech většinou děti přejde tzv. období destrukce, které je ale velmi důležité, hlavně pro pochopení přírodních věd (kostka vždy padá dolů a nikdy nahoru, dokonce může i někam zapadnout atd.) Dvouleté dítě tedy již většinou zvládne postavit poměrně vysokou věž nebo kostky skládá vedle sebe do dráhy. Stavby ale prozatím nespojuje nebo nenavazuje na další objekty. Dvouleté dítě dokonce již zcela s přehledem zasune do sebe dvě trubky nebo klíč do zámku, což dokazuje, jak moc potřebuje “stavební materiál” a pokud jej nedostane je schopno si jej jakkoli opatřit samo.

img- od tří let pomalu dítě začíná využívat staveb pro svou hru, vznikají první napodobeniny domů, zdí, ohrádek a drah atd. Tímto věkem si dítě přestává strkat všechny hračky do pusinky a nadále nemá zájem vše proskoumávat zoubky, čímž končí období omezení používání malých dílků nevhodných pro mladší děti a otvírá se brána novým tvarům, materiálům a tím i představám a dovednostem, které dítě do svého života hrou získává.

img- v předškolním věku již dítě bravurně zvládá poměrně složité a propracované stavby, k nimž dochází svými vlastními zkušenostmi. Propracovává propojení staveb, kombinuje materiály, improvizuje, staví mosty, základny a překlady, složité obrazce atd.. Pomocí těchto zkušeností si umí svou práci dokonce naplánovat, či rozvrhnout.

- stavebnice pro starší děti se stávají významnou didaktickou pomůcku. Již dnes pomáhají řadě studentů nejen na základních školách a to především při vyučování matematiky (zvládání základních početních operací, ale i výpočty obsahů a objemů těles apod.) a geometrie (znázorňování plochy a prostoru). Některé ze stavebnic se osvědčují i při výuce fyziky (magnetismus, přenos břemen aj.), chemie (organika i anorganika, modely atomů) nebo třeba biologie.

Díky svým ergoterapeutickým a rehabilitačním vlastnostem jsou stavebnice významnou součástí osnov výtvarných a pracovních činností a jsou velkým pomocníkem v procvičování grafomotoriky, či jemné i hrubé motoriky pro předškoláky, školáky, děti s handicapem i seniory.

Význam hry se stavebnicí:

  • rozvoj psychiky: myšlení, vnímání, trpělivost, paměť, představivost, atd.
  • rozvoj motoriky: zručnost, koordinace pohybů, hrubá a jemná motorika
  • rozvoj řeči: (úzce souvisí s rozvojem myšlení): hra se stavebnicí je výborným stimulem řeči. Citoslovce, jednoslovná pojmenování jsou znakem konstruktivní hry.
  • rozvoj osobnosti dítěte: na základě svých vlastních zkušeností dítě samo vytvoří dvou nebo třírozměrné modely, které například oživí pohybem, což pro dítě znamená jisté uspokojení nebo zážitek ze hry. Dítě do své hry vkládá své pocity, sny, představy a mentální rozpoložení a díky svým představám řeší problémy, na které by nebylo schopné ve skutečnosti reagovat.
  • rozvoj mezilidských vztahů a upevnění pozice v kolektivu: nejprve dítě staví samo, později si sle dílo “vynutí” spolupráci, u dětí dochází ke komunikaci a k výměnám jednotlivých prvků. Po projevené důvěře si vyměňují i zkušenosti a nakonec dochází ke spolupráci na celém díle, čímž vznikají kamarádské vztahy.

Dítě je jako “houba”, všechny informace nasává do sebe a nezřídka nás překvapí, co vše si zapamatovalo. Podpořme tedy děti v jejich životním bádání a dopřejme jim dostatek motivace a podnětů k jejich nasávání :o)